7 praktických rad, jak zvládnout první roky v kardiologii

7 praktických rad, jak zvládnout první roky v kardiologii

Publikováno: 03.07.2025

Délka čtení: 7 minut , 1396 slov

Autor: Redakce

Možná právě přemýšlíte, jestli je kardiologie pro vás to pravé. Přitahuje vás dynamika akutních stavů, moderní technologie a chcete pracovat tam, kde každá minuta rozhoduje?

Ať už máte o kardiologii jasnou představu, nebo se teprve rozhlížíte, stojí za to vědět, jak opravdu vypadají první měsíce a roky. Právě první zkušenosti často formují, jaký vztah si ke své práci vytvoříte – a jak si nastavíte základy vaší budoucí kariéry kardiologa.

Začátek nebývá jednoduchý. Ale když víte, co očekávat, získáte jistotu i prostor růst vlastním tempem. Následující body vám mohou pomoci lépe se připravit na přechod do praxe a první kroky v kardiologické specializaci.

1. Třiďte podle rizika, ne dojmu

Na kardiologii potkáte pacienty, jejichž potíže vypadají na první pohled nenápadně. Sedí klidně, mluví věcně, ale přitom mají akutní stav. Jiní naopak přijdou vyděšení, s dramatickým popisem bolesti, která se ukáže jako banální.

Možná právě proto je začátek tak náročný. Nejde totiž jen o to znát teoretické algoritmy. Klíčové je naučit se přemýšlet v pojmech rizika – a mít nastavenou vnitřní hranici, kdy raději prověřit všechno než něco přehlédnout.

Co to znamená v praxi?
Od každého pacienta potřebujete odpovědi na pár základních otázek, které vám rychle napoví, jak vysoké je riziko:

  • Začala bolest náhle?
  • Je bolest tlaková, svíravá, pálivá?
  • Šíří se do krku, paží, zad?
  • Provází bolest pocení, dušnost nebo pocit na omdlení?
  • Má pacient v anamnéze ischemickou chorobu srdeční, arytmii, hypertenzi nebo známou disekci aorty?

Pokud odpovědi ukazují na možnost akutního koronárního syndromu, disekce aorty, plicní embolie nebo jiného vážného stavu, chovejte se k případu jako k akutnímu, dokud neprokážete opak.

Právě schopnost rozlišit, kdy nesmíte na nic čekat, je dovednost, kterou si osvojíte jen praxí a pečlivým dotazováním.

Tip: Pokud si nejste jistí, vždy se raději poraďte se zkušenějším kolegou. Je lepší zbytečně zalarmovat tým než propásnout kritický okamžik.

2. Na prvních službách se nebojte zeptat

První služba je okamžik, který si většina lékařů pamatuje víc než promoce. Najednou zodpovídáte za pacienta, kterého jste možná ještě nikdy předtím neviděli.

Tohle je chvíle, kdy přichází pokušení všechno rozhodnout rychle a sám. Ale v kardiologii je mnohem lepší dvakrát se zeptat, než jednou něco přehlédnout.

Většina pracovišť má jasně dané, na koho se obrátit. Pokud si nejste jistí, vždy můžete zavolat staršímu lékaři, který zrovna taky slouží.

Z praxe: V jednu ráno přivezou pacienta s bolestí na hrudi a mírným zvýšením troponinu. Nejste si jistí, jestli hned potřebuje vyšetření srdečních cév, nebo ho uložit na standardní pokoj s častější kontrolou. V tu chvíli stačí jeden telefonát. Zkušený lékař vám poradí, jak postupovat a jak nastavit další sledování.

Tip: Zapsat si na začátku služeb všechna klíčová čísla a jména, na která můžete volat, je maličkost, která může v kritické chvíli ušetřit minuty.

3. Naučte se orientovat v léčivech a protokolech

Tady nestačí jen rozpoznat akutní stav. Musíte také vědět, jak ho léčit – a s jakými léky pracovat. Pro většinu mladých lékařů je právě farmakoterapie a množství protokolů jednou z největších výzev prvního roku.

V praxi to znamená nejen znát skupiny léků, ale i jejich obchodní názvy, dávkování a kombinace. Zní to samozřejmě, ale když v jednu v noci přijímáte pacienta a máte navrhnout léčbu, každá nejistota vás zpomalí.

Co je dobré vědět?

  • Kardiologie patří k oborům s nejširší paletou léčiv. Od antikoagulancií přes betablokátory až po diuretika a antiarytmika.
  • Každé pracoviště má své vlastní zvyklosti, které se odrážejí v lokálních protokolech.
  • Obchodní názvy léků se často liší podle dodavatele – v prvních týdnech je běžné je dohledávat.

Tip: Vytvořte si na začátku vlastní kartičky nebo poznámky s nejčastěji používanými léky a jejich dávkami. Výrazně vám to usnadní práci.

I zkušenější lékaři si některé kombinace a režimy ověřují. Je to běžná součást kardiologie.

4. Komunikujte s pacienty jasně a bez nadřazenosti

Někdy mohou i banální potíže vyvolat paniku, která se projeví úzkostí, pláčem nebo nedůvěrou.

Jako mladý lékař nejspíš budete mít pocit, že nejdůležitější je rychle stanovit diagnózu a zahájit léčbu. Ale stejně důležitá je i schopnost vysvětlit pacientovi, co se bude dít a proč.

Co je dobré mít na paměti?

  • I když máte napilno, krátké shrnutí situace pacienta uklidní.
  • Pokud pacient není komunikativní, neberte to osobně – za velkou částí podrážděnosti je prostý strach.
  • Mluvte srozumitelně a bez zbytečných odborných výrazů, aby pacient vše správně pochopil.

Z praxe: Pacient přijde s tlakem na hrudi a třesem rukou. Po vyšetření zjistíte, že nejde o akutní stav, ale tetanický záchvat. Pokud mu jen řeknete „nic vám není“, pravděpodobně se nebude cítit bezpečně a jeho stav se nezlepší.

Tip: Pokud nevíte, co říct, zkuste jednoduché pravidlo: Vysvětlete, co jste zjistili, co budete dělat a kdy můžete očekávat další informace.

5. Pište záznamy tak, aby pomohly i ostatním

Možná si myslíte, že je dokumentace jen povinná rutina, kterou se prostě musíte naučit. Jenže v kardiologii je právě kvalitní záznam klíčem k tomu, aby péče navazovala a pacient nepřišel o důležitou intervenci nebo vyšetření.

Během služby často řešíte akutní pacienty. Proto byste měli vědět, jak udělat záznam, který se druhý den neztratí v hromadě papírů a bude srozumitelný každému, kdo s pacientem pracuje dál.

Stačí se zamyslet nad tím, kolik lidí se v nemocnici potká s jedním pacientem – služba, denní tým, konziliáři, ambulance. Všichni se budou opírat právě o váš zápis.

Co se stane, když záznam není jasný?

  • Někdo může předepsat zbytečně stejný lék znovu.
  • Pacient může být omylem poslán na jiné oddělení.
  • Další lékař bude hodinu pátrat, co se vlastně v noci odehrálo.

Právě proto je psaní kvalitní dokumentace jednou z dovedností, které vám usnadní každou další směnu – a zároveň ukáže, že práci berete vážně.

6. Zorientujte se v tom, kdo o čem rozhoduje

Na kardiologii je tým větší, než možná čekáte. Vedle vás jsou lékaři s různou úrovní zkušeností, sestry, sanitáři, konziliáři z jiných oddělení. Každý má své kompetence a zodpovědnosti. V začátcích může být těžké pochopit, kdo co může a musí rozhodnout.

Co je dobré vědět?

  • Primář nebo pověřený lékař (např. zástupce primáře, vedoucí služeb) rozhodují o přeložení na JIP, velkých změnách léčby a složitých případech.
  • Starší sekundář je často první, koho se můžete zeptat na rutinní věci – třeba dávkování léků nebo plán vyšetření.
  • Konziliární lékaři z jiných oborů přicházejí k pacientům se souběžnými potížemi (např. neurologickými).
  • Sestry mají detailní přehled o tom, co pacient potřebuje během směny a co se už udělalo.
  • Ambulantní kardiolog navazuje na péči po propuštění – je dobré mu zanechat přehlednou zprávu.

Tip: Pokud si nejste jistí, kdo má kompetenci něco schválit nebo rozhodnout, klidně se zeptejte přímo: „Můžu tohle rozhodnout já, nebo to musí potvrdit starší lékař?“ Srozumitelná komunikace snižuje riziko nedorozumění – a posiluje váš respekt v týmu.

7. Přemýšlejte, kam chcete směřovat dál

Možná vám přijde, že je na to ještě brzy, ale kardiologie je tak široký obor, že už během prvního roku zjistíte, co vás láká víc – a co méně.

Někdo si rychle oblíbí práci na akutním příjmu. Jiný se víc najde v echokardiografii nebo ambulantní péči. A někdo už od začátku ví, že ho bude zajímat intervenční kardiologie a výkony na katetrizačním sále.

Co všechno můžete po atestaci dělat?

  • Akutní příjem a jednotky intenzivní péče – práce s nestabilními pacienty, rozhodování pod tlakem.
  • Intervenční kardiologie – katetrizační výkony na koronárních tepnách, implantace stentů (vyžaduje nadstavbové certifikované školení).
  • Arytmologie – implantace kardiostimulátorů a defibrilátorů, ablace arytmií (také nadstavbová příprava).
  • Echokardiografie a další zobrazovací metody – diagnostika funkce a struktury srdce.
  • Ambulantní kardiologie a dispenzarizace pacientů – dlouhodobé sledování a úprava léčby.
  • Preventivní kardiologie – péče o rizikové pacienty, edukace.
  • Vědecká práce a klinické studie – výzkum nových léčebných možností.

Kardiologie je vhodná práce pro lékaře, který chce spojit akutní medicínu s dlouhodobou péčí a rozvojem specializovaných dovedností. Kardiologická specializace vám zkrátka umožní růst v mnoha směrech.

Tip: 
Nebojte se měnit názor. To, co vás osloví první měsíce, nemusí být za pár let to, co budete chtít dělat naplno. Ale když budete zkoušet různé oblasti kardiologie, snáz zjistíte, kde se cítíte jistě a kde můžete být nejlepší verzí sebe sama.


Pokud přemýšlíte, jak všechny tyhle dovednosti – od třídění rizika přes komunikaci až po jistotu v léčbě – opravdu získat a začít svoji kariéru kardiologa co nejlépe, skvělou příležitostí je Kardio Kemp.

Jedná se o intenzivní víkend, kde si v bezpečném prostředí vyzkoušíte situace, které na oddělení potkají každého mladého lékaře. Bez tlaku a reálné odpovědnosti se naučíte přemýšlet nad pacientem systematicky a zároveň prakticky.

Na Kardio Kempu si pod vedením zkušených lékařů procvičíte například:

  • odebrání kardiologické anamnézy a posouzení akutního stavu,
  • interpretaci EKG u běžných i rizikových nálezů,
  • úvod do nastavování farmakoterapie v akutních i chronických situacích,
  • prezentaci nálezů a předávání informací o pacientovi,
  • řešení modelových scénářů, které simulují reálný začátek v kardiologii.

Pokud chcete začít s jistotou, být připraveni na první směny a vybudovat si základ, který vás odliší od ostatních, Kardio Kemp je ideální příležitost, jak udělat první krok ve vaší kariéře.

👉 Přihlaste se a získejte náskok, který v praxi opravdu oceníte. Vše potřebné najdete na https://kardio.pomedine.cz/.

Čtěte zajímavé články