Dr. Lasso: Píchne, ale nebolí - nanojehly vs. klasické biopsie

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Biopsie patří mezi základní nástroje medicíny, bez kterých si diagnostiku závažných onemocnění — zejména rakoviny — nedokážeme představit. Přesto je to pro pacienty často traumatizující procedura, spojená s bolestí, rizikem infekce a někdy i komplikacemi, které odrazují od včasného vyšetření. Vědci z King’s College London nyní představili technologii, která by mohla biopsii poslat na smetiště dějin: náplast s miliony nanojehel. Tento „nanopatch“ umožní odebírat molekulární informace z tkání zcela bez jejich destrukce, bez bolesti a opakovaně — což je v běžné praxi v podstatě science fiction.

Nanojehly použité v této technologii mají průměr přibližně 80 nanometrů, tedy asi tisíckrát méně než lidský vlas. Přesto jsou schopné proniknout až do jednotlivých buněk, kde zachytí molekulární otisk složený z lipidů, proteinů a mRNA, aniž by poškodily samotnou tkáň. Díky tomu dokážou vědci odebrat klíčové informace o nádoru či jiné patologii a následně analyzovat vzorek pomocí hmotnostní spektrometrie a pokročilých algoritmů umělé inteligence. Výsledek je dostupný do 20 minut a umožňuje velmi detailní pohled na biologické procesy v místě nemoci.

Obrovskou výhodou této metody je, že je opakovatelná. Klasická biopsie odebere kus tkáně, který pak nelze znovu použít, a navíc každé opakování znamená nové riziko pro pacienta. Nanopatch však nepoškozuje buněčné struktury, takže stejnou oblast je možné sledovat v čase a vyhodnocovat například reakci na terapii. To je zásadní průlom, zejména u mozkových nádorů nebo neurodegenerativních onemocnění, kde se opakovaný odběr běžnou cestou prakticky nedělá.

Technologie má také potenciál zrychlit rozhodování během chirurgických výkonů. Například neurochirurg může aplikovat náplast na podezřelou oblast během operace a do 20 minut znát její molekulární profil. To může zásadně zlepšit šance na úplné odstranění nádoru a snížit riziko poškození zdravé tkáně. Vývoj nanopatche umožnila mezinárodní spolupráce odborníků z nanoengineeringu, onkologie, buněčné biologie i umělé inteligence, s podporou Evropské výzkumné rady, Wellcome Leap a britské UKRI.

Podle Dr. Cira Chiappiniho, vedoucího projektu na King’s College, jde o nejpokročilejší aplikaci nanotechnologií za posledních dvanáct let výzkumu. Výsledky publikované v časopise Nature Nanotechnology ukazují, že technologie je připravena na další fázi klinického testování a může se v příštích letech stát standardní součástí personalizované medicíny.

Představa, že diagnózu nádorového onemocnění nebo Alzheimerovy choroby zjistíte pouhým „přilepením“ náplasti, se ještě donedávna zdála jako z oblasti sci-fi. Dnes se ale přibližuje realitě. Pokud budou probíhající testy úspěšné, otevře se medicíně cesta k bezbolestné, přesné a opakovatelné diagnostice, která by mohla zachránit tisíce životů díky včasnému odhalení onemocnění. Budoucnost se lepí na kůži — doslova.