Kdo je ve vedrech nejvíce ohrožen? Senioři, kardiaci, diabetici i malé děti

Vlny veder už nejsou pouze nepříjemnou součástí léta. Stále častější extrémní teploty představují významný problém veřejného zdraví a podle odborných odhadů se počet úmrtí souvisejících s vedry v Evropě během posledních dvou desetiletí zvýšil přibližně o 30 %. Stárnutí populace, rostoucí počet chronicky nemocných i klimatická změna způsobují, že zdravotníci se s následky horka setkávají stále častěji.

Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že tepelný stres je hlavní příčinou úmrtí souvisejících s počasím. Vysoké teploty totiž nezpůsobují pouze úpal nebo úžeh, ale významně zhoršují průběh kardiovaskulárních, respiračních i metabolických onemocnění.

Nejohroženější skupinou jsou senioři. S přibývajícím věkem se snižuje schopnost organismu regulovat tělesnou teplotu, lidé se méně potí, hůře pociťují žízeň a často užívají léky ovlivňující hospodaření s tekutinami. Vyšší riziko mají také pacienti se srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční, hypertenzí, diabetem, chronickými plicními onemocněními nebo lidé po cévní mozkové příhodě.

Citlivou skupinou jsou rovněž malé děti, jejichž termoregulační mechanismy nejsou plně vyvinuty. Některé studie ukazují také vyšší zranitelnost žen, zejména ve vyšším věku a po menopauze. Svou roli hrají hormonální změny, vyšší podíl tělesného tuku i nižší schopnost odvádět teplo pocením.

Významným faktorem jsou městské tepelné ostrovy. Beton, asfalt a budovy během dne akumulují teplo a uvolňují ho ještě dlouho po západu slunce. Rozdíl mezi centrem města a okolní krajinou může dosahovat až pěti stupňů Celsia. Právě vysoké noční teploty představují stále větší zdravotní riziko, protože organismus nemá dostatek času na regeneraci

Na tuto skutečnost upozornila i studie Helmholtzova centra v Mnichově a Univerzitní nemocnice v Augsburgu, která analyzovala více než 11 tisíc případů cévní mozkové příhody. Výsledky ukázaly, že s rostoucím výskytem tropických nocí přibývá také počet cévních mozkových příhod, zejména u starších pacientů. Autoři proto doporučují zaměřit preventivní opatření právě na ochranu seniorů během nočních veder.

Extrémní horko zatěžuje prakticky všechny orgánové systémy. Organismus se snaží odvádět teplo intenzivním pocením a rozšířením cév, což vede ke ztrátám tekutin a minerálů. Následkem může být dehydratace, pokles krevního tlaku i zvýšená zátěž srdce. Pokud tento stav pokračuje, může dojít k hypertermii, poruchám vědomí, selhání ledvin, poruchám srdečního rytmu nebo multiorgánovému selhání.

Mezi první příznaky přehřátí patří výrazná žízeň, únava, bolesti hlavy, závratě, svalové křeče, nevolnost nebo zvracení. Při zhoršení stavu se objevuje zmatenost, porucha vědomí a vysoká tělesná teplota. V této fázi je nezbytné okamžitě zahájit chlazení organismu a zajistit lékařskou pomoc.

horkem mají senioři a ženy. Významnou roli hraje také kvalita ovzduší a množství zeleně. Stromy ochlazují městské prostředí stínem i odparem vody a podle evropské studie by zvýšení pokrytí měst stromy na přibližně 30 % mohlo zabránit více než 2 600 předčasným úmrtím ročně.

Řada měst proto zavádí systémy včasného varování před vedry, otevírá klimatizované veřejné prostory nebo vytváří hydratační centra. Podobná opatření se postupně prosazují i v Evropě a jejich význam bude s pokračující klimatickou změnou narůstat.

Velká část komplikací je přitom preventabilní. Základem je dostatečný pitný režim, omezení fyzické aktivity během nejteplejší části dne, pobyt v chladnějším prostředí a pravidelná kontrola seniorů nebo chronicky nemocných osob. Důležité je také nikdy nenechávat děti ani zvířata v zaparkovaných automobilech.

Pro zdravotníky představují vlny veder stále větší výzvu. Vedle léčby akutních stavů bude narůstat význam prevence, edukace pacientů a včasné identifikace rizikových osob. Ochrana nejzranitelnějších skupin může významně snížit počet hospitalizací i úmrtí souvisejících s extrémními teplotami.