Od praxe jsem neměl velká očekávání, protože traumatologie není úplně můj obor. Měl jsem ale možnost asistovat u některých případů a nakonec musím zhodnotit praxi velice příjemně. Většina doktorů byla velice hodných, bohužel byli zde i takové, jejichž připomínky a nemístné poznámky nebyly příjemné. Profesně mě tito lékaři naučili hodně, ale jejich chování nebylo vždy adekvátní 

Tuto stáž jsem absolvoval v rámci přípravy na mou SZK z Chirurgických oborů. Na stáží se ke mě všichni chovali velice hezky, dostal jsem možnost se zapojit do chodu kliniky, na sálech jsem měl možnost se zapojit do perioperačního managementu u pacienta. 

Stáž nakonec byla na tolik přínosná, že mě tato klinika přesvědčila, že to má být moje první pracoviště po škole. 

Special thanks: Chtěl bych poděkovat MUDr. Martinu Kutějovi za možnost se na stáž podívat a MUDr. Ondřeji Jorovi za možnost se hodně přiučit.

Z mé zkušenosti je velkou vyhodou být ve fakultní nemocnici na práci z hlediska těžší případů, více práce a taky více druhů práce. Velkou nevýhodou je ale fluktuace pacientů. Dostat se na oddělení aby tam nebyli jiní studenti je celkem náročné a myslím si, že i pro sestry to není jednoduché. Když to porovnám s jinými nemocnicemi, je tady hodně odměřený přístup. Málo kdy vám dovolí jít si sednout vůbec na sesternu. Tak že se ve výsledku sestrám spíše vyhýbáte, abyste jim nezavazeli. Na druhou stranu se tam najdou i opravdu úžasné sestřičky, které vás rády zaučí. To byly dobré směny 

Special thanks: P. Andělová je z mé zkušenosti jedna z nejlepších sestřiček, se kterou jsem měla čest mít několik praxí.

Na tomto oddělení jsme měli celý semestr hodiny interní propedeutiky ve 3. ročníku. Měli jsme možnost si vyšetřit spoustu pacientů, viděli zajímavé případy a všichni doktoři se nám skvěle věnovali, předali zkušenosti a dokonce nám umožnili přijít i mimo naše pravidelná cvičení, kdy jsme si mohli vyšetřit pacienty, kteří přišli do ambulance. 

Jako stážující lékař jsem často čelil personálnímu nedostatku kliniky, takže jsem neměl dostatečnou podporu jak od kmenových lékařů, tak od staničního lékaře. Často jsem se setkal se situacemi, které jsem sám nedokázal efektivně řešit a nevěděl jsem, na koho se v daný moment obracet. Nemyslím si, že stážisté by měli vyplňovat personální díry. Často jsem měnil oddělení a dostával stále jiné pacienty, což asi nebylo optimální pro kontinuitu péče.