Splnit povinný seznam výkonů je zde naprosto nereálné, po týdnu praxe mi teprve bylo dovoleno podat p.o. medikaci a propláchnout pžk. Kromě desinfikování povrchů a převlékání postelí si tu nic moc nezkusíte a jste zcela odkázáni na dvě sestřičky, které vás jako jediné pustí alespoň ke zcela banálním věcem (podat sirup, nachystat pomůcky na kanylaci, doprovození pacienta na vyšetření..).

Poděkování: Poděkování patří dvěma sestričkám, které mě nechaly s nimi připravovat lékárnu a kontrolovat kanyly.

Na této klinice jsem strávila 2 týdny a upřímně bych nedoporučila nikomu zde stáž absolvovat, nebo dokonce nastoupit do práce. Lékaři jsou zde přepracovaní a zdeptaní. Většina z nich odsud odchází a zbylí musí řešit nedostatek personálu. Některé sestry jsou hrozně zlé, hlavně na mladé lékaře. Jediné, co mi bylo během celé praxe vštěpováno mladými lékařkami bylo to, ať v páťáku s medicínou skončím a jdu dělat něco jiného. Po této stáži jsem neměla o nic moc více zkušeností, za to o dost větší depku. A to jsem se na praxi na interně velice těšila. 

Svou povinou 14.ti denní praxi na gynekologicko-porodnickém oddělení jsem dělala v Thomayerově nemocnici. Praxe nemá žádnou předem danou strukturu, nemáme jako medici na stáži nikoho přiděleného, takže na ranním hlášení je třeba dávat pozor co se děje, aby se pak dalo rozhodnout kam ten den jít. Bohužel né vždy jsem tomu rozumněla a tak jsem šla naslepo. Nikdo si nás nevšímal (až na výjimečné případy kdy si nás po hlášení někdo ujal) a tak jsme se museli trochu "nacpat" k věcem, které jsme chtěli. 

Za 14 dní se mi nepodařilo vidět porod jediný, císařů jsem viděla několik. Do ambulance jsem se bohužel nedostala, ale byla jsem výjimka ostatním se to poštěstilo. Na malém sále jsme se mohli koukat kdykoli. K asistenci mě pustila jediná paní doktorka, která byla velmi milá a ochotná a které bych ráda poděkovala. 

Prvý dojem z pracoviska bol dobrý, sanitárka s ošetrovateľkou mňa hneď prijali medzi seba. Práce však nebolo veľa. A tiež na pracovisku nepochopili, že som na sesterskej praxi a nie ošetrovateľskej (názov, ktorý tomu dala naša fakulta je pomerne nešťastne zvolený) Takto mňa brali skôr ako za sanitára, takže som vlastne celý týždeň len stlala postele. Až ku koncu som sa nakoniec dostala k nejakému odberu. Som z toho trochu smutná, pretože som mala príležitost vidieť viac.

Výuka byla velmi kvalitní, nebyl problém jít se po domluvě podívat na sál nebo na ambulanci, všichni zaměstnanci byli v tomto ohledu velice ochotní. Během ranních hlášení nám bylo vždy nabídnuto, podle operačního plánu, na jaké operace se ten den můžeme jít podívat. Chodili jsme i na oddělení a účastnili se ranní vizity. Pro nás studenty vytvořili příjemné prostředí a předali spoustu zajímavých informací. Paradoxní ke skvělé výuce byly poměrně dost napjaté vnitřní vztahy mezi lékaři a personálem obecně. Tento nedostatek kompenzuje výborná kantýna hned při vstupu do areálu nemocnice, kam když přijdete v plášti nebo nemocničním oblečení, tak dostanete 15% slevu. 

Poděkování: Děkuji celému oddělení za přístup k výuce, i přes pracovní podstav se neustále snažili předat nám maximum informací a snažili se udělat výuku co nejzajímavější a nejpřínosnější.

Naprosto perfektní pracoviště. 

Průběh praxí: byly jsme dvě, oběma nám byla přidělena sestra, která nás učila jak krev odebrat. První den jsme cca 2 hodiny nakoukávaly a pak už jsme odebíraly samy. 

Úžasný přístup byl i v momentě, kdy jsem měla zásek a opravdu se mi asi dva dny po sobě nedařilo. Snažily se, abych neměla v hlavě úplný blok a další týden už to šlo skoro samo. Paní staniční je skvělá, zbytek sestřiček taky.

Poděkování: Moc děkuji Kamile, vzpomínám!