Úpal nebo úžeh? Jak poznat rozdíl a správně poskytnout první pomoc

Úpal nebo úžeh? Jak poznat rozdíl a správně poskytnout první pomoc

Úpal a úžeh nejsou totéž. Jak poznat rozdíl, jaké jsou jejich příznaky a kdy je nutné volat záchrannou službu? Přinášíme...

Přehřátí organismu může být nebezpečné. Včasné rozpoznání příznaků a správná první pomoc mohou předejít vážným komplikacím.

Horké letní dny přinášejí nejen radost z pobytu venku, ale také zvýšené riziko přehřátí organismu. Mezi nejčastější zdravotní komplikace patří úpal a úžeh. Přestože jsou tyto pojmy často zaměňovány, jedná se o dva odlišné stavy s různými příčinami. Jak je rozpoznat a jak správně reagovat?

Jaký je rozdíl mezi úpalem a úžehem?

Základní rozdíl spočívá v příčině vzniku.

Úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu. Může vzniknout v přetopené místnosti, nevětraném autě, při práci v horkém prostředí nebo při nedostatečném příjmu tekutin. Přímé sluneční záření přitom není podmínkou.

Úžeh vzniká naopak působením přímého slunečního záření na hlavu a šíji. Nejčastěji postihuje lidi při dlouhém pobytu na slunci bez pokrývky hlavy, například na koupališti, v horách nebo při práci venku. Potíže se navíc mohou objevit až několik hodin po pobytu na slunci.

Jaké jsou příznaky?

Oba stavy provází únava, slabost nebo malátnost, některé příznaky jsou však typické.

Příznaky úpalu

  • tělesná teplota často přesahuje 40°C

  • horká, suchá a zarudlá kůže bez pocení

  • zrychlený tep a dýchání

  • zmatenost, dezorientace nebo halucinace

  • v těžkých případech křeče a bezvědomí

Příznaky úžehu

  • silná bolest hlavy

  • ztuhlost šíje

  • nevolnost a zvracení

  • zvýšená teplota nebo horečka

  • zarudlá, bolestivá pokožka spálená od slunce

  • závratě a hučení v uších

První pomoc krok za krokem

Při podezření na úpal nebo úžeh je důležité jednat co nejrychleji. Cílem je organismus bezpečně ochladit a zabránit dalšímu zhoršování stavu.
Nejprve přesuňte postiženého do stínu nebo do chladné a dobře větrané místnosti. Pokud je při vědomí a zvrací, uložte ho do stabilizované polohy na bok. Jestliže nezvrací, může ležet na zádech s mírně podloženou hlavou.
Následně začněte s postupným ochlazováním organismu. Sundejte přebytečné oblečení a přikládejte chladné - nikoliv ledové - obklady na čelo, krk, podpaží a třísla. Pomoci může také otírání těla vlažnou vodou nebo ovíváním ventilátorem.
Nikdy postiženého neponořujte do ledové vody. Prudká teplotní šok může vyvolat závažné komplikace včetně srdečních obtíží.
Pokud je člověk při vědomí, podávejte mu chladné nápoje po malých doušcích.
Nejvhodnější je čistá voda, minerální voda nebo rehydratační roztok. Alkohol ani nápoje s kofeinem nejsou vhodné.

Kdy volat záchrannou službu?

Zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 volejte vždy, pokud:

  • postižený upadá do bezvědomí nebo je zmatený

  • objeví se křeče nebo halucinace,

  • tělesná teplota přesahuje 40 °C a neklesá,

  • postižený opakovaně zvrací a není schopen přijímat tekutiny,

  • ani po 30 minutách chlazení nedochází ke zlepšení,

  • se jedná o malé dítě, seniora nebo chronicky nemocného člověka.

Prevence je nejúčinnější ochranou

Většině případů úpalu i úžehu lze předejít dodržováním jednoduchých preventivních opatření. Během tropických dnů noste pokrývku hlavy, pijte dostatek tekutin, omezte fyzickou námahu v poledních hodinách a pokud možno se mezi 11. a 15. hodinou nezdržujte na přímém slunci.

Správná prevence i včasná první pomoc mohou výrazně snížit riziko závažných zdravotních komplikací a přispět k bezpečnějšímu prožití letních měsíců.

Sledujte nás na:

Od redakce

Reklama