Tři tváře FYZIOCENTRA v nominaci na Fyzioterapeuta roku
Nominace v celostátní soutěži Fyzioterapeut roku (vyhlášené profesní organizací UNIFY) je obrovskou poctou. Potvrzuje nejen odbornou úroveň, ale i srdce a zápal, s jakým naši fyzioterapeuti pracují. Poznejte blíže Martinu Lopotovou, Jakuba Dudka a Kamilu Kolářovou – tři odborníky, kteří posouvají hranice oboru, inspirují své okolí a každý den navracejí kvalitu a radost zpět do života mnohých pacientů.
ROZTŘEL NA ÚVOD
OTÁZKA | JAKUB | KAMILA | MARTINA |
Fyzioterapie jedním slovem?
| Komplexnost | Spolupráce | Kouzlo – ale jen, když tomu člověk rozumí. |
Co na vás mají pacienti nejraději?
| Píchání jehel! (smích) | Že jsem přátelská a milá.
| Komunikaci. Často říkají: „Tohle se mnou už někdo cvičil, ale nikdo mi to takhle nevysvětlil.” |
Který sport ano, a který ne?
| turistika a procházky / závodní cyklistiku už mám za sebou | jezdectví, in-line brusle, gymnastika/ na bungee jumping nebo paragliding by mě nikdo nedostal | jakýkoliv ano |
Po zavření ordinace?
| Nadechnu se, doma dám ženě pusu a doma obejmu děti. | Vezmu psa a jdu si vyčistit hlavu do přírody. | Rodina a skulinka pro cvičení. |
OBBORNOST, VÁŠEŇ A PŘÍBĚHY
Cesta k fyzioterapii nebyla u žádného z nominovaných úplně přímočará. Každý si k oboru našel vlastní cestu – a právě ta dnes výrazně ovlivňuje jejich přístup k pacientům, kolegům i dalšímu rozvoji fyzioterapie.
U Jakuba Dudka to začalo před více než 20 lety u televizního přenosu z tenisu. Společně s dědou sledoval zápas a všiml si Michala Novotného, fyzioterapeuta sportovních hvězd. „Říkal jsem si – co to je za práci? Pokud bych měl někdy dělat fyzioterapii, tak chci pracovat se sportovci,“ vzpomíná Jakub. Zubařina, která byla jeho druhou volbou, naštěstí nevyšla. „Ještě že to nedopadlo, byl bych někde ohnutý u křesla a bolela by mě záda,“ dodává s úsměvem. Kruh se uzavřel ve chvíli, kdy ve FYZIOCENTRU oslovil právě Michala Novotného ke spolupráci. Dnes společně školí další odborníky.
Jakub je vizionářem, který se rozhodl, že špičkové světové know-how nesmí zůstávat jen v hlavním městě. V Pardubicích buduje silnou odbornou komunitu. Stojí za vznikem Fyzio Akademie a zejména Pardubického rehabilitačního sympozia. To vyrostlo ze skromných začátků se 120 účastníky do největší republikové akce s kapacitou 400 osob. „Letošní téma je Koleno. Zveme špičky z oboru, jako je německý biolog Robert Schleip, profesor Kolář nebo profesor Zeman. Jde o provázání postupů fyzioterapeutů s lékaři a operatéry,“ vysvětluje Jakub svůj cíl kultivovat obor.
Energii si dobíjí u hokeje, který je pro něj už 14 let ventilem, druhou rodinou i místem skvělé atmosféry.
Pro Martinu Lopotovou byla fyzioterapie původně záložním plánem. Chtěla na medicínu, ale k vysokoškolskému studiu fyzioterapie na FTVS ji nakonec tak trochu dovedla láska – následovala tehdejšího přítele na vysokou školu. A taky ji kdysi studoval její táta, o kterého v dětství přišla…takže následuje jeho cestu. „Neměnila bych. Vše zlé je pro něco dobré,“ říká dnes. Z původně náhradní cesty se stala její profesní vášeň.
Dnes propojuje klinickou praxi s akademickým světem a výrazně se zasloužila o integraci konceptu McKenzie (MDT) do studijního programu na ČVUT. Studentům se nesnaží předávat jen fakta, ale hlavně způsob přemýšlení. „Snažím se je učit, jak s fakty pracovat, jak analyzovat a přemýšlet. To se v knížkách nedočtete,“ vysvětluje. Vedle akademické práce má ale i velmi praktický způsob, jak si čistit hlavu – práci se dřevem. K titulům si ve večerní škole přidala i výuční listy v oboru truhlář-nábytkář a tesař, manuální práce je pro ni tou nejlepší terapií.
Kamila Kolářová věděla odmalička, že chce pracovat ve zdravotnictví. Jako vrcholová sportovní gymnastka však byla velmi plachá a komunikace s lidmi pro ni nebyla samozřejmostí. „Dala jsem si to jako osobní výzvu. Ve fyzioterapii se mi podařilo spojit sport, zdravotnictví a komunikaci s lidmi,“ popisuje.
Ve fyziocentru v Nových Butovicích je dnes ceněná především pro empatii, lidskost a schopnost vytvořit s pacientem důvěru. „Důvěra terapeuta a pacienta je nesmírně důležitá. Když pacient nedůvěřuje, nedovolí fyzioterapeutovi, aby mu pomohl cítit se dobře,“ říká. Trpělivost a klid čerpá v přírodě, u koní a psa. Právě tam si dokáže po náročném dni srovnat myšlenky a najít i na těžších chvílích něco pozitivního.
DNA SKUPINY FYZIOCENTRUM
Ačkoliv každý působí jinde, všechny nominováné spojuje „FYZIOCENTRUM gen“ – čistá láska k oboru a chuť se neustále posouvat. Odměnou jsou jim pacienti, kteří se vracejí s důvěrou, a třeba i sportovci, kteří díky jejich zásahům střílejí góly.
Fyzioterapie se dnes pro mnohé stává vyhledávanou neinvazivní alternativou před léky a operacemi. Důležitou oporou pro úspěch je podpora ze strany firmy – od úhrady odborných kurzů, přes podporu inovativních projektů, až po absolutní tvůrčí svobodu. Samotnou nominaci do soutěže všichni vnímají s pokorou jako obrovskou poctu, ocenění své dosavadní práce a milý závazek do budoucna.
Za milý rozhovor děkuje Mgr. Věra Applová, HR manažerka skupiny FYZIOCENTRUM
