Profil zdraví České republiky za rok 2025

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

Zpráva Country Health Profile 2025 z dílny OECD a WHO přináší podrobný pohled na stav zdravotnictví a zdraví obyvatel v České republice. Přestože si Česko v posledních letech prošlo turbulentním obdobím, především kvůli pandemii covidu-19, a mnoho ukazatelů se vrátilo na úroveň před rokem 2020, obraz, který zpráva vykresluje, je i v roce 2025 spíše smíšený.

Z hlediska délky života si Česko vede podprůměrně. Průměrná délka života dosáhla v roce 2024 hodnoty 80,3 let, což je stále o 1,4 roku méně než průměr EU. Rozdíl mezi pohlavími zůstává výrazný: ženy v Česku žijí v průměru o šest let déle než muži. Tento rozdíl je větší než v ostatních státech EU a podle zprávy je způsoben především rozdílnou mírou rizikového chování mezi pohlavími, zejména v oblasti kouření a konzumace alkoholu.

Alkohol patří k výrazným problémům české populace. Průměrná spotřeba v roce 2023 činila 11,2 litru čistého alkoholu na osobu ročně, což Česko řadí na páté místo mezi zeměmi EU. K tomu se přidává i vysoká míra obezity. 17 % dospělých Čechů má BMI vyšší než 30, což je o něco více než průměr EU (14,6 %). Jen 24 % dospělých pravidelně cvičí alespoň třikrát týdně, zatímco evropský průměr je 31 %. Denní konzumace ovoce a zeleniny zaostává za průměrem Unie přibližně o deset procentních bodů.

Přes tyto negativní trendy má Česko jednu z nejnižších měr neuspokojených potřeb zdravotní péče v EU. V praxi to znamená, že si lidé v Česku jen velmi zřídka stěžují, že se k potřebné lékařské či zubní péči nedostali. Tento fakt odráží široký rozsah služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a minimální spoluúčast pacientů. Na druhou stranu však Česko stále nemá ucelený národní systém pro sledování čekacích dob, což ztěžuje odhalování a řešení regionálních nerovností v přístupu ke zdravotní péči.

Z finančního hlediska je zdravotnický systém v Česku výrazně pod úrovní průměru EU. V roce 2023 činily celkové výdaje na zdravotnictví 2 910 EUR na osobu (v paritě kupní síly), což je o 24 % méně než činí evropský průměr. Přesto však zůstává podíl veřejného financování velmi vysoký. 85 % zdravotnických výdajů pochází z veřejných zdrojů, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi členskými státy EU.

Zpráva tedy potvrzuje, že český zdravotní systém má solidní základ v podobě univerzálního krytí a široce dostupných služeb, ale zároveň trpí podfinancováním, neefektivitou a nízkou výkonností v prevenci a zdravém životním stylu. V kombinaci s demografickým stárnutím populace a nerovnoměrným rozložením zdravotnického personálu půjde o klíčové výzvy příštích let.