Cesta, po které nemusíte jít samy

Rozhovor s Dr. med. Terezou Kertész na téma nového programu Harmonie – návrat k síle

Paní doktorko, jak dlouho působíte v Lázních Bělohrad a co Vás přivedlo právě k práci v lázeňství? 

V Lázních Bělohrad působím zhruba 1 rok a za tu dobu jsem si lázeňství velmi oblíbila. K práci v lázních mě přivedla především možnost vnímat pacienta komplexně. V nemocnici často řešíme především akutní zdravotní problém, zatímco lázeňská léčba nám dává prostor zaměřit se na člověka jako celek - na jeho tělesný stav, psychiku, kondici, životní styl i kvalitu života. Velmi mě oslovuje právě období, kdy je pacient po náročné léčbě a potřebuje získat zpět sílu, důvěru ve své tělo a chuť vrátit se do běžného života. Vnímám lázeňství jako krásné propojení medicíny, rehabilitace a lidského přístupu.

Ve své praxi se věnujete také klientům po onkologické léčbě. Co vás na této práci nejvíce naplňuje?

Nejvíce mě naplňuje možnost být pacientům průvodcem v období, kdy už skončila ta nejintenzivnější část léčby, ale člověk ještě zdaleka nemá pocit, že je všechno v pořádku. Navenek může působit zdravě, ale uvnitř často zůstává únava, nejistota, strach z návratu onemocnění nebo obava z toho, zda se jeho tělo ještě někdy bude cítit jako dříve. Mám vždy radost, když během pobytu vidím postupnou změnu – pacient začne více věřit svému tělu, získá energii, začne se znovu hýbat a dovolí si myslet také na sebe a na svůj další život.

S jakými obtížemi nebo obavami se ženy po onkologickém onemocnění setkávají nejčastěji?

Je to velmi individuální, ale často se setkáváme s únavou, sníženou fyzickou kondicí, bolestmi pohybového aparátu, poruchami spánku nebo změnami tělesného vnímání. Velkou roli hraje také psychika. Pacientky často říkají, že po ukončení léčby očekávaly úlevu a návrat k normálnímu životu, ale místo toho přichází období nejistoty. Mohou mít strach z budoucnosti, z kontrolních vyšetření nebo z toho, že se nemoc vrátí. Některé mají pocit, že ztratily část své jistoty, ženskosti nebo sebevědomí. A právě zde vidím velký prostor pro rehabilitaci a psychologickou podporu.

Co vedlo k vytvoření programu Harmonie – návrat k síle?

Vznik programu vychází především z toho, co v každodenní praxi od našich pacientek slyšíme a co skutečně potřebují. Uvědomila jsem si, že po onkologické léčbě nestačí pouze říct: „Léčba skončila, můžete se vrátit do běžného života.“ Návrat k běžnému životu je proces. Žena potřebuje znovu získat fyzickou kondici, ale také pocit bezpečí, důvěru ve vlastní tělo, psychickou rovnováhu a prostor zastavit se. Harmonie proto vznikla jako komplexní program, který má pomoci propojit právě tyto oblasti – tělo, psychiku a každodenní život.

Jaký je hlavní cíl tohoto programu a komu je určen?

Hlavním cílem je podpořit ženy po onkologické léčbě v návratu k síle – nejen fyzické, ale také psychické a vnitřní. Program je určen pacientům, kteří mají ukončenou akutní onkologickou léčbu a chtějí se aktivně věnovat své regeneraci, kondici a kvalitě života. Každý pacient přichází s jiným příběhem, a proto je pro nás důležitý individuální přístup.

V čem se Harmonie liší od běžného lázeňského pobytu?

Rozdíl vidím především v komplexnosti a v zaměření na potřeby pacientů po onkologické léčbě. Jedinečnost našeho programu spočívá v profesionální péči o pacienty z hlediska nejen rehabilitačního, ale i onkologického a psychologického. V našem programu vnímáme onkologického pacienta komplexně – jako člověka s tělesnými, psychickými i sociálními potřebami. Úspěšná rehabilitace nespočívá pouze v obnově fyzických funkcí, ale také v posílení psychické odolnosti, sebevědomí a schopnosti znovu aktivně a smysluplně žít.

Jaké aktivity a techniky jsou součástí programu a proč jste vybrala právě je?

Program propojuje léčebnou rehabilitaci, pohybové aktivity, relaxační techniky a psychologickou podporu. Velký význam má právě kombinace pohybové terapie, dechového cvičení, relaxace, práce s tělem a techniky podporující vnímání vlastního těla. Zařazení těchto aktivit vychází z toho, že po onkologické léčbě potřebujeme pracovat současně s tělem i psychikou. Pohyb pomáhá obnovovat kondici a sebejistotu, relaxační techniky mohou pomoci zvládat napětí a stres a psychologická podpora vytváří prostor pro zpracování zkušenosti s nemocí. Důležité je pro mě také to, aby si ženy některé z těchto technik mohly odvézt domů a pokračovat v nich samy.

Jaké přínosy mohou klientky během pobytu očekávat po fyzické i psychické stránce?

Po fyzické stránce může jít především o zlepšení kondice, mobility, svalové síly a celkové vitality. Důležitá je také práce s únavou a postupný návrat k pravidelnému pohybu. Po psychické stránce může pobyt přinést větší uvolnění, lepší zvládání stresu a především pocit, že žena není na své potíže sama. Velmi důležitá je také obnova důvěry ve vlastní tělo. Nečekáme zázraky během několika dnů. Cílem je nastartovat proces, který může pokračovat i po návratu domů.

Co si ženy z programu nejčastěji odnášejí do svého běžného života po návratu domů?

Doufám, že si odnášejí především novou zkušenost samy se sebou. Že si uvědomí, že jejich tělo není jejich nepřítel, ale partner, o kterého je potřeba pečovat. Ideálně si odnášejí také konkrétní nástroje – jak se pravidelně hýbat, jak pracovat s dechem, jak relaxovat, jak si dopřát odpočinek a jak lépe vnímat své potřeby. A možná také jedno důležité poznání – že návrat k životu po onkologické léčbě nemusí znamenat návrat k tomu, jaký život byl před nemocí. Může to být začátek nové etapy.

Jaký vzkaz byste chtěla předat ženám, které po náročné léčbě váhají, zda si dopřát čas na vlastní regeneraci a odpočinek?

Dopřát si čas pro sebe není sobecké ani zbytečné. Po tom, čím si prošly, si ho skutečně zaslouží. Nemusí nic dokazovat a nemusí být hned „silné“. Síla může znamenat také umět se zastavit, požádat o pomoc, odpočívat a postupně znovu naslouchat svému tělu. A pokud bych měla říct jednu větu, pak bych jim řekla: „Dejte si čas.“ Návrat k síle není závod. Je to cesta – a nemusíte po ní jít samy!