Dr. Lasso: První skutečná naděje pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Dr. Lasso: První skutečná naděje pro pacienty s Huntingtonovou chorobou

Publikováno: 15.10.2025

Délka čtení: 3 minut , 573 slov

Autor: Redakce

Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.

V medicíně se občas objeví momenty, které mění pravidla hry. Rok 2025 přinesl jeden z nich - vůbec poprvé se podařilo zpomalit průběh Huntingtonovy choroby, smrtelného neurodegenerativního onemocnění, které dosud nešlo ovlivnit žádnou dostupnou léčbou.

Huntingtonova choroba (HD) je dědičné onemocnění, které se obvykle projeví mezi třicátým a čtyřicátým rokem života. Postupně ničí neurony zodpovědné za pohyb, myšlení a emoce. Pacienti trpí poruchami koordinace, změnami osobnosti i demencí a většinou umírají do 10-25 let od prvních příznaků. Příčinou je mutace v genu HTT, který kóduje bílkovinu huntingtin. V určité části genu se opakuje sekvence tří písmen DNA - CAG. Zdravý člověk ji má opakovanou 10-35×, pacient s HD však 36-120×. Tato nadměrná délka vede k tvorbě abnormálně dlouhého proteinu, který se v neuronech hromadí a stává se toxickým.

Dosud dostupné léky dokázaly pouze tlumit příznaky, nikoli zpomalit samotné poškození mozku. To by nyní mohla změnit genová terapie AMT-130, vyvinutá společností uniQure. Jejím cílem je „umlčet“ gen HTT - konkrétně snížit jeho aktivitu tak, aby buňky produkovaly méně toxické formy huntingtinu.

Terapie využívá mikroRNA, která blokuje přepis genu HTT do bílkoviny. Do mozku se dostává pomocí neškodného viru, jenž slouží jako dopravní prostředek. Při zákroku, který probíhá pod kontrolou magnetické rezonance, neurochirurgové zavádějí mikroskopické katétry do oblastí putamen a nucleus caudatus - dvou struktur mozku nejvíce poškozovaných nemocí. Výhodou je, že zákrok je jednorázový - pacient dostane jedinou dávku.

Do klinické studie bylo zařazeno 29 pacientů. Sedmnáct z nich dostalo vysokou dávku AMT-130, dvanáct nižší. Po třech letech sledování byly výsledky porovnány s pacienty, kteří dostávali jen standardní péči. U skupiny s vyšší dávkou bylo zaznamenáno o 75 % pomalejší zhoršování ve srovnání s kontrolní skupinou. Zároveň u nich klesly hladiny neurofilamentového lehkého řetězce (NfL) - biomarkeru, který signalizuje poškození neuronů. Terapie byla celkově dobře snášena a většina nežádoucích účinků souvisela pouze s chirurgickým zákrokem.

„Moji pacienti jsou stabilní způsobem, jaký u Huntingtonovy choroby běžně nevídám,“ uvedl Dr. Ed Wild, hlavní vyšetřovatel studie z University College London. „Jeden z nich se dokonce po letech vrátil do práce - něco takového jsem nikdy předtím neviděl.“ Podle profesorky Sarah Tabrizi, vědecké poradkyně studie, má AMT-130 potenciál zachovat pacientům soběstačnost a významně zpomalit progresi nemoci.

Huntingtonova choroba byla dlouho považována za genetickou kletbu bez naděje na zásah do jejího průběhu. Nové výsledky ale poprvé ukazují, že genová terapie může mít skutečně „disease-modifying“ efekt - tedy schopnost ovlivnit samotný mechanismus nemoci, nikoli jen její projevy. Pokud se výsledky potvrdí i v dalších klinických hodnoceních, půjde o první kauzální léčbu tohoto typu.

Společnost uniQure plánuje podat žádost o schválení terapie u amerického úřadu FDA začátkem roku 2026 a následně i v Evropě. AMT-130 již získala označení Breakthrough Therapy a Regenerative Medicine Advanced Therapy, což znamená, že regulační úřady vnímají její potenciál jako mimořádně slibný.

Ačkoli je zákrok náročný a dostupný zatím jen malé skupině pacientů, představuje historický milník. Poprvé se totiž ukazuje, že lidskou genetickou chybu lze zpomalit, aniž by se přepisoval samotný genom. Podle výzkumníků je to výsledek nejen vědecké odvahy, ale i mimořádné statečnosti pacientů, kteří se rozhodli podstoupit rizikovou neurochirurgii.

„Za každým datovým bodem je neuvěřitelný člověk,“ řekl doktor Wild. „To, že se nechali léčit genovou terapií, je čin odvahy a dar celé lidskosti.“

Pokud AMT-130 projde schvalovacím procesem, rok 2025 se zapíše do historie jako moment, kdy se medicína poprvé dokázala postavit Huntingtonově chorobě - a nezůstala bez šance.



Zdroj:  https://www.livescience.com/health/medicine-drugs/groundbreaking-gene-therapy-is-first-treatment-for-huntingtons-disease-to-slow-the-condition?utm_source=chatgpt.com

Čtěte zajímavé články