NMOSD: Další krok k precizní neuroimunologii
Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.
NMOSD: Další krok k precizní neuroimunologii
Vzácné onemocnění, devastující průběh a ještě před pár lety velmi omezené možnosti léčby. Neuromyelitis optica spectrum disorder (NMOSD) je autoimunitní zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, při kterém imunitní systém napadá především optické nervy a míchu, nejčastěji prostřednictvím protilátek proti aquaporinu-4 (AQP4-IgG). Klinicky se manifestuje těžkými atakami optické neuritidy a transverzální myelitidy, které mohou vést k trvalému neurologickému deficitu včetně ztráty zraku či paraparézy.
Ještě nedávno byla léčba NMOSD založena převážně na široce působící imunosupresi. V posledních letech však dochází k zásadnímu posunu směrem k cílené, patofyziologicky podložené terapii. Nově publikovaná data z roku 2026 ukazují, že další biologická léčba může významně snížit riziko relapsu a rozšířit terapeutické možnosti zejména u AQP4-IgG pozitivních pacientů.
Cílení na klíčový mechanismus onemocnění
Patogeneze NMOSD je úzce spjata s přítomností protilátek proti aquaporinu-4, které se vážou na astrocyty a aktivují komplementovou kaskádu. Výsledkem je zánětlivé poškození CNS struktur. Nová biologická léčba cílí právě na tento imunitní mechanismus a zasahuje do procesu, který stojí u samotného vzniku relapsu.
Tento přístup představuje odklon od nespecifické imunosuprese směrem k precizní imunomodulaci založené na znalosti konkrétního patofyziologického děje.
Významná redukce relapsů v klinických studiích
V randomizovaných klinických studiích vedla nová terapie k významné redukci rizika relapsu ve srovnání s placebem. Právě relapsy jsou přitom hlavním faktorem kumulativní disability u NMOSD – každý další atak může znamenat nevratné neurologické poškození.
Nejvýraznější terapeutický efekt byl potvrzen u pacientů s AQP4-IgG pozitivitou, což podporuje koncept sérologicky řízené stratifikace léčby. Výsledky tak posilují význam rutinního testování AQP4-IgG protilátek při diagnostice i plánování terapie.
Bezpečnost a klinická relevance
Bezpečnostní profil léčby byl konzistentní s očekáváním pro cílenou imunomodulační terapii, bez zásadních neočekávaných bezpečnostních signálů. To je klíčové zejména u chronického onemocnění, kde je dlouhodobá tolerance terapie zásadní pro adherenci i celkový benefit.
Data z roku 2026 zároveň podporují časnou, biomarkerově řízenou intervenci jako nový směr péče. Cílem již není pouze zvládání akutních atak, ale aktivní prevence relapsů a modifikace přirozeného průběhu onemocnění.
Budoucnost: precizní a personalizovaná péče
Neurologie se stále více opírá o biomarkery a precizní stratifikaci pacientů. Kombinace sérologického profilu, klinického obrazu a časné cílené léčby může zásadně změnit prognózu pacientů s NMOSD.
Z onemocnění, které bylo ještě nedávno synonymem pro vysoké riziko trvalé disability, se postupně stává diagnóza, u níž máme reálnou šanci průběh významně ovlivnit. A právě to je skutečný krok k precizní neuroimunologii.
