Mozky jedou na motivace

Ve světě, kde algoritmy řídí burzy, autonomní systémy dopravu a statistiky zemědělství, udávají tempo nové technologie. Zdravotnictví nezůstává stranou, v diagnostice, chirurgii ani následné rehabilitaci. Právě ta často rozhoduje o návratu do života u pacienta po vážném neurologickém postižení. Typickým příkladem je cévní mozková příhoda, jejíž incidence je v České republice přibližně 240 případů na 100 tisíc obyvatel za rok.

Centrum komplexní rehabilitace v Lázních Bělohradě reaguje systematicky a staví neurorehabilitaci na kombinaci individuálního přístupu s moderními technologiemi. „Rehabilitace je stále založená na zkušenosti terapeuta, ale jeho práci doplňujeme robotickými systémy, virtuální realitou i přístroji, které nám dávají objektivní zpětnou vazbu o tom, jak mozek na terapii reaguje,“ popisuje Mgr. Kateřina Macháčková, Ph.D., ředitelka pro rehabilitaci, vědu a výzkum.

Právě pod jejím vedením spustilo moderní centrum Komplexní intenzivní rehabilitační program pro pacienty se získaným poškozením mozku, takzvaný kranio-iktový program, který dosud nabízela pouze čtyři zařízení v Česku. „Zaměřujeme se především na pacienty po cévní mozkové příhodě, ale také na lidi po dopravních nehodách či sportovních úrazech, u kterých došlo k poškození mozku v kombinaci s dalšími polytraumaty,“ shrnuje nejčastější diagnózy garantka programu.

Jeho základním principem je intenzita a komplexnost. Klienti rehabilitují čtyři a více hodin denně, přičemž je podle Macháčkové klíčové přesné dávkování zátěže: „Poraněný mozek potřebuje být stimulovaný dostatečně, ale přiměřeně. Když ho zatížíme málo, nereaguje. Když příliš, zahlcujeme ho. Technologie nám umožňují to kontrolovat.“ Sledují různé parametry pohybu a informace převádí do měřitelných dat. Nejen terapeut, ale i samotný klient vidí vlastní pokrok v reálném čase. A právě to je podle ní silný motivační prvek, který je v procesu rehabilitace stěžejní: „Mozky potřebují výzvu, jedou na motivaci. Pokud ji pacient nemá, nezlepšuje se.“

Centrum komplexní rehabilitace v Lázních Bělohradě patří k technologicky nejlépe vybaveným pracovištím v České republice. Pokročilé trenažéry umožňují postupné zatížení těla i mozku, díky čemuž může dojít i k postupné obnově funkcí. Jeden z klíčových přístrojů Zebris Rehawalk využívá tlakové senzory a virtuální prostředí k analýze chůze, od délky kroku až po stabilitu těla. Detailní data poskytuje Walker View, který zároveň snímá klienta při pohybu 3D kamerou a nabízí videozáznam terapie. Virtuální prostředí v kombinaci s robotikou pro rehabilitaci horních končetin využívá Armeo Spring Pro nebo senzorická rukavice Gloreha.

U celkově imobilních pacientů hraje zásadní roli přístroj Vibramoov, který pomocí intenzivních vibrací stimuluje senzomotorické oblasti mozku. „Zjednodušeně, vytváříme iluzi chůze nebo jiného pohybu, i když ho pacient zatím fyzicky nezvládá. Mozek tak dostává jasnou informaci a neztrácí původní zkušenost,“ popisuje Macháčková.

Moderní přístroje však samy o sobě nestačí. V Lázních Bělohradě kladou důraz na multidisciplinární přístup, ve kterém kombinují moderní technologie s klinicky ověřenými postupy a mezioborovou spoluprací: „Učíme mozek znovu navazovat spojení, která byla poškozena a k tomu potřebujeme celý tým odborníků. Spolupracují lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti, ale také logoped, psycholog, sociální pracovnice nebo protetik a samozřejmě ošetřující personál,“ jmenuje doktorka.

Rehabilitace, která rozhoduje o návratu pacienta do aktivního života, by neměla být kompromisem, ale jasnou volbou. V Centru komplexní rehabilitace má podobu řízeného procesu: odbornost, technologie a motivace spolu s osobním přístupem.