Dr. Lasso: Rakovina jater a sociální propast - Nejde jen o biologii, ale i o přístup
Tento text vyšel původně v newsletteru Dr. Lasso, který každý týden přináší novinky ze světa medicíny, inspirativní rozhovory a přehled nejzajímavějších výzkumů. Přihlásit se můžete na www.drlasso.com.
Rakovina jater patří mezi vážné onemocnění s vysokou úmrtností – a podle nové studie z University of Gothenburg závisí přežití pacientů nejen na lékařské péči, ale výrazně také na jejich příjmové a sociální situaci.
V rozsáhlé analýze pacientů s primární rakovinou jater výzkumníci zjistili, že lidé s nižšími příjmy nebo nižším socioekonomickým statusem mají významně nižší šanci na úspěšnou léčbu a dlouhodobé přežití. I při stejných typech léčby a pokročilosti nemoci se výsledky lišily – méně majetní pacienti měli horší prognózu.
Vysoký zdravotní i finanční tlak na pacienty s nižším příjmem se často odráží ve zhoršeném přístupu k adekvátní péči. Řada pacientů například dál žije v lokalitách, kde je omezený přístup ke specializovaným center léčby, nebo čelí obtížím při organizaci péče kvůli pracovním závazkům. K tomu se přidává nižší míra informovanosti – snížená schopnost orientovat se v komplexním zdravotním systému, pochopit léčebné postupy či získat informace o možnostech podpory.
Autoři studie zdůrazňují, že neexistují zásadní biologické rozdíly mezi pacienty s různým socioekonomickým statusem – rozdíl spočívá především v systému přístupu ke kvalitní léčbě a podpoře. Vyšší výdělky a lepší sociální zajištění umožňují pacientům lépe zvládat logistiku léčby, častěji využívat screeningová vyšetření a nabídky specializovaných programů péče. Ti s nižšími příjmy často lékařské termíny odkládají, nebo omezují nezbytné diagnostické procedury kvůli obavám z nákladů či logistických překážek.
Studie varuje, že tyto nerovnosti ve zdravotní péči mohou znamenat až desítky procent rozdílu v přežití mezi jednotlivými socioekonomickými skupinami. Autoři nabízejí, že řešením není pouze biologická léčba, nýbrž celospolečenský přístup: zajištění snadno dostupných preventivních programů, mobile screeningové jednotky, podpora pacientů s nízkým příjmem při pokrývání nákladů, ale také poskytování poradenství a sociální pomoci.
Součástí návrhů je i vzdělávací kampaň zaměřená na skupiny s menší zdravotní gramotností – informace o prevenci, možnosti léčby a právech pacientů by měly být přístupné srozumitelným jazykem. Zároveň se klade důraz na prevenci chronických onemocnění jater, jako je hepatitida či tuková játra, která přispívá k rozvoji nádoru.
Celkový závěr studie jasně zdůrazňuje: zlepšení výsledků léčby rakoviny jater u celé populace závisí nejen na pokroku v medicíně, ale i na odstranění socioekonomických bariér. V systému péče je třeba zacelit propast mezi jednotlivými ekonomickými vrstvami – nejen kvůli rovnosti, ale především kvůli záchraně lidských životů.
