ARO v Kyjově patří k nejmodernějším pracovištím

Tam, kde prodlení může zabíjet…

ARO v Kyjově patří k nejmodernějším pracovištím svého druhu

Za masivními dveřmi, kam běžný návštěvník nemocnice nemá přístup, bije srdce Anesteziologicko-resuscitačního oddělení (ARO) Nemocnice Kyjov. Právě zde se odehrávají příběhy intenzivní medicíny na hranici života a smrti, ale také každodenní rutina lékařů a sester. 

„Od prvního dne v oboru Anestezie a Intenzivní medicína, jsem volby nikdy nelitoval. Podávání anestezie i péče o kriticky nemocné je často velmi stresující, množství postupů je nutné provést neodkladně a asi v žádném oboru není smrt pacienta častější. Ale když se vše podaří, pocit, že jsme pomohli, je k nezaplacení,“ říká primář oddělení MUDr. Petr Suk.

Tři pilíře: anestezie, intenzivní péče, konzilia

Činnosti personálu ARO se v Kyjově dělí do tří hlavních oblastí. Anestezie je základní a velmi pestrá část – zahrnuje předanestetické vyšetření, samotné znecitlivění pacienta během zákroku a následnou pooperační péči.

„Naším úkolem je nejen uvést pacienta do stavu, kdy necítí bolest a toleruje výkon, ale zároveň udržet stabilní jeho životní funkce. V pooperační fázi nejčastěji řešíme bolest a nevolnosti, ale každý výkon znamená vystavení riziku nejrůznějších komplikací“, vysvětluje primář.

Druhou složkou je péče o kriticky nemocné. Na lůžkovou část ARO jsou přijímáni pacienti s hrozícím selháním základních životních funkcí – vědomí, dýchání či oběhu. Tým ARO zde zajišťuje například umělou plicní ventilaci, lékovou podporu srdce a krevního tlaku či náhradu funkce ledvin – tzv. dialýzu.

„Cílem je rychle zjistit a pokud možno vyřešit příčinu vedoucí k selhání a následně pacienta odpojit od podpory tak, aby mohl znovu fungovat samostatně. Snažíme se o co nejkratší nezbytnou dobu plicní ventilace a sedace, protože každá hodina navíc zvyšuje riziko komplikací a potřeby dlouhodobé hospitalizace“, dodává MUDr. Suk.

Třetím pilířem je konziliární činnost vykonávaná mimo operační sály a lůžkové oddělení na ostatních odděleních nemocnice nejčastěji při méně závažném oběhovém či dechovém selhání. Nezřídka je výsledkem konzilia přijetí pacienta na ARO. Tým zajišťuje i nepřetržitou službu pro případy náhlé zástavy oběhu – tzv. kardiopulmonální resuscitaci. Pod ARO spadá i Ambulance bolesti, kde specialisté pomáhají pacientům zvládat chronickou bolest. Zavádění dlouhodobých žilních vstupů například 
 u onkologických pacientů zajišťuje také tým ARO.

Když rozhodují sekundy

ARO je neustále ve střehu. Pacienti přicházejí z interních a chirurgických oborů, záchranné služby nebo přímo z operačních sálů. „Zhruba třetinu pacientů přijímáme od záchranky, třetinu z interních oborů a třetinu z chirurgie. Kriticky nemocní pacienti v dětském věku jsou vždy po zajištění životních funkcí směřováni k další péči do fakultních či krajských nemocnic. „Naštěstí je na ARO dětských pacientů málo, takže se o ně starají specializovaná centra, kde mají větší zkušenosti, protože to dělají na denní bázi,“ vysvětluje primář.

Veškerá péče vyžaduje nejen technické zázemí, ale i špičkový tým. V Kyjově se lékaři a sestry mohou opřít o moderní vybavení i širokou škálu diagnostických metod. „Kromě mimotělního oběhu 
 a monitorace nitrolebního tlaku máme k dispozici vše, co péče o naše pacienty vyžaduje. Na nás je včas poznat, pokud diagnóza pacienta vyžaduje tzv. vyšší pracoviště a pacienta tam odeslat“, doplňuje MUDr. Suk, který srovnává s třináctiletou zkušenost z FN Brno.

Nový urgentní příjem na obzoru

Nemocnice Kyjov navíc chystá významnou změnu – kompletní rekonstrukci urgentního příjmu. Jeho propojení s ARO bude zásadní pro zajištění moderní, rychlé a koordinované péče.

„Výsledkem bude komplexní přístup k akutním stavům, který má minimalizovat čas do poskytnutí adekvátní léčby. Vznikne pracoviště, které opět zvýší úroveň akutní péče v našem regionu,“ uzavírá primář Suk.

Sehraný tým sester

Na našem úseku anestezie pracuje třináct sester se specializací ARIP. Každá z nich je odpovědná za připravenost sálu, na kterém pracuje, a i díky jejich precizní práci může anesteziolog provést výkon bezpečně a kvalitně,“ vysvětluje staniční sestra ARO Jana Lihanová. 

„Práce na anestezii je velmi různorodá a zodpovědná. Vyžaduje individuální specializovanou péči 
 a absolutní souhru s lékařem, se kterým tvoříme sehraný tým.“

Sestry zajišťují široké spektrum činností – od předoperační přípravy pacienta, přes asistenci při provádění různých typů anestezie, až po péči na dospávacím pokoji.

„Střídáme klidné chvíle s momenty, kdy je nutná rychlá reakce, rozhodnost a naprostá soustředěnost. Anestezii poskytujeme dětem od 15 kg, dospělým, ale také křehkým seniorním pacientům. Pracujeme na devíti operačních sálech, i v oborech gynekologie a porodnictví. Zajišťujeme analgosedaci 
 k výkonům gastroenterologickým (ERCP, GFS, kolonoskopie) či k vyšetření nespolupracujících pacientů na CT. Je to náročné, ale o to víc smysluplné. Jsme rádi, když ze sálu odjíždí spokojený pacient. Naše práce nám přináší radost,“ doplňuje sestra Lihanová.

Sehraný tým a akční pracovní dny

Pracovní den na oddělení ARO je akční a často se mění podle aktuálních potřeb hospitalizovaných pacientů. Pokud nedojde k akutnímu příjmu, den začíná ranní předávkou, při které si sestry a lékaři sdělují důležité informace o pacientech – jejich aktuálním stavu, léčebných postupech a všech podstatných změnách. Poté se tým věnuje akutním či plánovaným příjmům nových pacientů ze záchranné služby či jiných oddělení, jejich překladům, plnění ordinací, rehabilitaci, zajišťování vyšetření a konzilií mimo oddělení. Na ARO se dostávají pacienti v život ohrožujícím stavu. Proto je nezbytné, aby celé oddělení fungovalo jako dobře seřízený stroj. To nejde bez kvalifikovaného 
 a sehraného týmu. Ten tvoří 24 všeobecných sester, 3 zdravotničtí záchranáři, 4 sanitáři a 2 pracovnice úklidu. Každý z nich hraje v péči o pacienty důležitou roli. Klíčem úspěšné týmové spolupráce v urgentní medicíně je vzájemná důvěra, přesně stanovené role a efektivní komunikace. Každý musí vědět, co má dělat, kdy jednat a jak se správně rozhodnout. Sestry na ARO pracují 
 v neustálém napětí. Závažné zdravotní stavy pacientů často vyžadují rychlou reakci, vysokou odbornost a především schopnost zvládat tlak a stres. Sestry se musí umět samostatně rozhodovat a zároveň být týmovými hráči. Nedílnou součástí jejich práce je ovládání vysoce specializovaných přístrojů a neustálé vzdělávání, aby držely krok s vývojem intenzivní medicíny. Práce na ARO je náročná nejen fyzicky, ale především psychicky. Jedním z nejtěžších aspektů této profese je vyrovnání se s tím, že ne vždy se podaří pacienta zachránit. I přes veškeré úsilí a snahu se někdy život nepodaří udržet. Tyto chvíle bývají i pro zdravotníky velmi náročné a vyžadují velkou dávku psychické odolnosti. 

„Na ARO nepečujeme jen o samotné pacienty, ale potřebnou podporu zajišťují i jejich rodinám. Za pomoci sociální pracovnice, interventů a PEER pracovníků pomáháme pacientům a rodinám zvládat stres a emocionální zátěž, kterou intenzivní péče přináší. Každý člen našeho týmu, od lékařů přes sestry, sanitáře až po pracovnice úklidu, vykonává vysoce kvalifikovanou, náročnou a zodpovědnou práci. Za to všem patří poděkování.  Když se nám podaří „vrátit do života“ pacienta, u kterého byla 
 z počátku prognóza hodně nejistá, je to obrovská radost a zároveň motivace, která nám dodává novou energii,“ uzavřela vrchní sestra ARO Hana Bízová.