Dehydratace v létě: Jak ji včas poznat a proč jsou nejvíce ohroženi senioři

Vysoké letní teploty zvyšují riziko dehydratace, která může potrápit každého – nejen sportovce nebo lidi pracující venku. Jaké příznaky bychom neměli přehlížet, kolik tekutin skutečně potřebujeme a proč je důležité myslet na pitný režim ještě dříve, než dostaneme žízeň? Odpovídá primářka interního oddělení Kseniia Tverytnieva.

S příchodem horkých letních dnů organismus přirozeně ztrácí více tekutin pocením. Pokud je průběžně nedoplňujeme, může dojít k dehydrataci, která se zpočátku projevuje nenápadně, ale v závažnějších případech může představovat i zdravotní riziko.

„Dehydratace nemusí být důsledkem jen sportovní aktivity. Stačí delší pobyt na slunci, cestování nebo běžný den, kdy člověk zapomíná pravidelně pít,“ upozorňuje primářka interního oddělení Kseniia Tverytnieva.

První příznaky bývají poměrně nenápadné. Mezi nejčastější patří:

• výrazná žízeň,

• sucho v ústech,

• lepkavé rty,

• tmavě zbarvená moč,

• únava,

• bolest hlavy,

• motání hlavy nebo závratě.

Pokud se přidá zmatenost, výrazná slabost, mdloby nebo člověk téměř přestane močit, může se jednat o závažnou dehydrataci, která vyžaduje lékařské ošetření.

Obecné doporučení zní přijmout přibližně 30 až 40 mililitrů tekutin na kilogram tělesné hmotnosti za den. Člověk vážící 70 kilogramů by tak měl vypít přibližně 2,1 až 2,8 litru tekutin, přičemž v horkém počasí, při sportu nebo fyzicky náročné práci je potřeba ještě vyšší.

Nejvhodnější volbou je čistá voda, neslazené čaje, minerální vody nebo ředěné ovocné šťávy.

Kolem kávy stále panuje řada mýtů. Současné poznatky ale ukazují, že ji lze do pitného režimu započítat.

„Kofein sice působí mírně močopudně, ale množství tekutiny obsažené v šálku kávy tento efekt převyšuje. Přesto doporučuji ke každé kávě vypít také sklenici vody,“ říká primářka.

Jiná situace je u alkoholu. Ten organismus odvodňuje, protože podporuje vyšší vylučování tekutin ledvinami. Do pitného režimu se proto nezapočítává a po jeho konzumaci je vhodné doplnit tekutiny čistou vodou.

Jednou z nejohroženějších skupin jsou starší lidé. S věkem totiž přirozeně slábne pocit žízně, a organismus tak nemusí na nedostatek tekutin dostatečně upozornit.

U seniorů se dehydratace často projeví náhlou zmateností, celkovou slabostí nebo zhoršením zdravotního stavu. Pravidelné doplňování tekutin je proto důležitou součástí prevence.

Odborníci se shodují, že nejlepší prevencí je pravidelný pitný režim během celého dne.

„Žízeň je už signálem, že tělu tekutiny začínají chybět. Ideální je pít průběžně a nenechat organismus dostat se do stavu, kdy už je dehydratovaný,“ uzavírá primářka interního oddělení Kseniia Tverytnieva.