Infarkt na dovolené nemusí začít bolestí na hrudi. Kdy zpozornět a nečekat

Dovolená je spojena s odpočinkem, sluncem a změnou každodenního režimu. Právě proto mohou lidé některé zdravotní obtíže snadno přičíst horku, fyzickému vyčerpání, dehydrataci nebo těžkému jídlu. U akutních srdečních potíží však může takové vysvětlení znamenat nebezpečné zdržení.

Infarkt myokardu může přijít i během dovolené a jeho projevy nemusí být vždy dramatické. Zdravotníci by proto měli myslet nejen na typický obraz infarktu, ale také na méně nápadné příznaky, které mohou pacienti sami podceňovat.

Mezi nejčastější projevy akutního infarktu myokardu patří:

• silná nebo svíravá bolest, tlak či pálení na hrudi,

• bolest vystřelující do jedné či obou paží, ramen, zad, krku nebo čelisti,

• dušnost,

• studený pot,

• nevolnost nebo zvracení,

• náhlá slabost, výrazná únava nebo pocit na omdlení.

Příznaky se přitom mohou u jednotlivých pacientů výrazně lišit. Není proto vhodné čekat na to, až se objeví „učebnicová“ bolest na hrudi.

Zvláštní pozornost si zaslouží především pacienti, u nichž mohou být projevy infarktu méně typické. Může jít například o ženy, seniory nebo osoby s diabetem.

Infarkt se v těchto případech může projevit například:

• nevysvětlitelnou a výraznou únavou,

• dušností bez výrazné bolesti na hrudi,

• tlakem nebo pálením v nadbřišku připomínajícím zažívací obtíže,

• bolestí zad, krku nebo čelisti,

• nevolností, pocením či závratěmi.

Právě nenápadnost obtíží může vést k jejich bagatelizaci. Pacient si může myslet, že jde pouze o reakci na horko, nedostatek tekutin, fyzickou námahu nebo nevhodné jídlo.

Při podezření na infarkt není vhodné čekat, zda obtíže samy odezní. Čím dříve je obnoveno prokrvení srdečního svalu, tím větší je šance omezit jeho poškození a snížit riziko závažných komplikací.

Pokud vznikne podezření na akutní koronární příhodu, je nutné zajistit akutní zdravotnickou pomoc a řídit se pokyny zdravotnické záchranné služby. Pacient by se do nemocnice neměl vydávat sám autem.

Pokud člověk zkolabuje a nereaguje, je nutné okamžitě zahájit resuscitaci a v případě dostupnosti použít automatizovaný externí defibrilátor (AED).

Léto přináší pro kardiovaskulární systém specifickou zátěž. Vysoké teploty, fyzická aktivita, alkohol i nedostatečný příjem tekutin mohou způsobit, že člověk začne vnímat rychlejší nebo silnější tep.

V horku se cévy rozšiřují, aby organismus mohl účinněji odvádět teplo. Srdce proto musí pumpovat větší množství krve a tepová frekvence může přechodně vzrůst.

Bušení srdce se může objevit také po sportu, delší chůzi, saunování nebo po konzumaci většího množství kávy, energetických nápojů či alkoholu.

Častou příčinou zrychleného tepu v horkém počasí je nedostatek tekutin. Při dehydrataci klesá objem cirkulující krve a srdce musí pracovat rychleji, aby zajistilo dostatečné prokrvení organismu.

Pokud se tep po ukončení fyzické aktivity, ochlazení a doplnění tekutin postupně vrací k normálu, nemusí jít o závažný problém.

Zpozornět je potřeba zejména tehdy, pokud se bušení srdce objeví bez zjevné příčiny, opakuje se nebo přetrvává delší dobu. Důležitá je také nepravidelnost tepu a přítomnost dalších obtíží.

Varovnými příznaky jsou například:

• dušnost,

• výrazná slabost,

• závratě,

• pocit na omdlení,

• bolest nebo tlak na hrudi,

• náhle vzniklé velmi silné či výrazně nepravidelné bušení srdce.

V takové situaci není vhodné automaticky přičítat potíže vysokým teplotám. Opakované palpitace mohou souviset například s poruchou srdečního rytmu, anémií, poruchou funkce štítné žlázy nebo dalšími zdravotními problémy a zaslouží si lékařské vyšetření.

Silná bolest na hrudi, výrazná dušnost nebo porucha vědomí jsou důvodem k okamžitému zajištění akutní lékařské pomoci.

Základem je prevence přehřátí a dehydratace. V horkém počasí je vhodné pravidelně doplňovat tekutiny, omezit nadměrnou konzumaci alkoholu a kofeinu a vyhnout se intenzivní fyzické zátěži v nejteplejší části dne.

Pokud se objeví bušení srdce, je vhodné přerušit aktivitu, posadit se nebo si lehnout, přesunout se do chladnějšího prostředí a doplnit tekutiny.

Léto samo o sobě nemusí pro zdravé srdce představovat problém. Důležité je ale vnímat souvislosti a nepřehlížet nové nebo neobvyklé obtíže.

Krátkodobé zrychlení tepu při horku nebo fyzické námaze bývá běžné. Nové, opakované, dlouhotrvající nebo výrazné palpitace už ale není vhodné dlouhodobě přehlížet. Stejně tak bychom neměli čekat, až odezní příznaky, které mohou signalizovat infarkt.